Pojmy intro a extrovertity jsou nesmírně zavádějícím pojmem a v mnoha odborných kruzích je již známo, že jsou mnohdy nesprávně interpretovány. S původní myšlenkou vyrukoval na konci 19. století jistý Carl Gustav Jung. Jeho psychoanalýza se opírala o poznatky, jejichž základem bylo určit, odkud lidé čerpají energii. Pokud převládá typ čerpání zevnitř, tedy ze svého vlastního duchovního zdroje, pak se jedná o typického introverta. A naopak. Ale co bylo myšleno tím opakem?
A zde právě narážíme na nepochopení pojmů, neboť lze snadno zaměnit čerpání energie z pozitivních zdrojů ve formě potravy či přísunu energie z okolního prostředí, vyzařované lidmi a dalšími živými bytostmi ze zvířecí a rostlinné říše s tím negativním způsobem odsávání energie z aury, což se často stává v průběhu psychických forem násilí a manipulace. Měli bychom tyto dva jevy od sebe rozlišit poměrně striktně.
Znamení zvěrokruhu
Pojmy extrovertity a introvertky lze velmi dobře pochopit na příkladu znamení zvěrokruhu. Ta se vzájemně harmonicky prolínají jedno v druhé a ve svých projevech se tu pravidelně střídají extroverti a introverti, např. Beran extrovert, Býk introvert, Blíženci extrovert, Rak introvert, Lev extrovert, Panna introvert atd. Povšimněte si těch drobných niancí a pak snadno pochopíte, že jde o odlišný způsob chápání světa, způsob projevu, tedy nejde o zdroj čerpání energie, nýbrž způsob projevování se navenek. Zatímco introvertní znamení zkoumají převážně v tichosti své vlastní vnitřní vlivy a své vlastní nitro, znamení extrovertní dominuje spíše vyjádřením vlastních niterných pocitů navenek.
Není tedy vůbec s podivem, že se objevil na scéně pojem zvaný „ambivert“, tedy někdo, kdo se pohybuje někde uprostřed mezi intro a extro. To lze i z hlediska astrologie snadno odvodit jednak působením jednotlivých vlivů z osobního horoskopu, kde převládá jeden nebo druhý typ, případně jsou oba přibližně v rovnováze, anebo je řada lidí narozena na rozhraní dvou znamení, např. introvertního Kozoroha a extrovertního Vodnáře.