Krycí plachta na bazén připomíná svým vzhledem klasickou bublinkovou fólii. Bublinky jsou tu z toho důvodu, aby bránily propadu polyetylenu na dno nádrže, a aby se fólie udržela na hladině, nikoli pro to, že by bublinky ohřívaly vodu jako lupa. A že by mohla docela obyčejná plachta přinést nějakou úsporu, to už je snad přehnané, ne?
Není. Za prvé si připomeňme onen jasný důvod, proč se fólie na hladinu pokládá, a tím je zamezení či snížení spadu nečistot do bazénu v době, kdy se v něm nikdo nekoupe. Už jen toto snižuje dávkování přípravků bazénové chemie a spouštění filtračního okruhu s čerpadlem, které odebírá elektrický proud, a tím pádem i peníze z naší peněženky.
Za druhé fólie je izolant a brání úniku tepla z hladiny do ovzduší. Není to sice žádné „terno“, ale přece jen to izoluje a snižuje náklady na ohřev vody. Počítá se každá koruna a při dnešních cenách energií o to více.
Za třetí jde o jev, který možná ani nezaznamenáte, anebo jej považujete za bezpředmětný, a sice odpařování vody. Zdánlivá drobnost, která vás může přijít i u malého zahradního bazénu na stovky korun ročně. Každý den se v létě vypaří z bazénku o průměru pouhé čtyři metry zhruba padesát litrů vody, v závislosti na vlhkosti vzduchu a tamní teplotě. Když položíte na hladinu krycí plachtu na bazén, vypařování se prakticky zastaví, neboť se vodní pára ihned srazí na spodní straně fólie a spadne zpět do vody.
Stačí pak vzít do ruky kalkulačku a propočítat, kolik vás vlastně bude stát pravidelné dopouštění vody z vodovodního řadu, kde se počítá vodné i stočné podle odebrané vody z potrubí. Za dva roky provozu, a možná i dříve, to přesáhne cenu krycí fólie, přičemž životnost fólie při šetrném zacházení je mnohem delší. Když k tomu připočteme úsporu elektřiny za běh čerpadla a ušetřené peníze za bazénovou chemii, návratnost investice do hladinové fólie se opět o něco zkrátí.